Krajinou centrálního masivu na “střechu Madeiry”
Na Madeiře je spousta horských túr, ale přechod mezi nejvyššími horami je rozhodně povinností každého pěšího turisty! Pro svou velkolepost a dramatičnost, nadpozemské výhledy a horskou vegetaci je tento trek rozhodně jedním z nejkrásnějších na ostrově. Fascinující trasa klesá i stoupá, prochází po úzkých hřebenech i tunely a nabízí výhledy do všech světových stran.
Parametry trasy
Typ túry | z bodu A do bodu B |
Délka túry | 8,3 km |
Náročnost | vysoká |
Čas chůze | 4h |
Převýšení | 650 m stoupání, 800 m klesání |
Vybavení | Díky nadmořské výšce se vrstva oblečení navíc může hodit. Nezapomeňte baterku pro průchod kratších tunelů. |
Dostupnost | autem, taxi |
Náročnost
Náročnější horská trasa s větším převýšením. Místy velmi prudké stoupání a klesání. Cesta je v exponovaných úsecích zajištěná zábradlím. Nedoporučujeme túru absolvovat za deště nebo po prudkých deštích, hrozí sesuvy půdy. V zimě zde může napadnout i sníh. Cesta (i příjezdová silnice) bývá v tomto případě uzavřená.
Spojení
Tato trasa je autobusem veřejné dopravy nedostupná.
Pro cestu autem použijte tlačítko pod mapou: “Naviguj k výchozímu bodu trasy” – dle preferencí v aplikaci Google maps či Mapy.cz.
Občerstvení
Možnost občerstvení na výchozím bodě Pico do Arieiro nebo na horské chatě pod vrcholem Pico Ruivo.
Alternativní trasy
Trasu je možné absolvovat v jednodušší variantě: výstup na nejvyšší horu z parkoviště Achada do Teixeira s návratem stejnou cestou zpět. Toto místo je dostupné jen zapůjčeným autem či taxíkem. Samotná cesta na vrchol je podstatně snažší a včetně návratu je čas chůze necelé 2 hodiny.
Poznámka
Toto je návrh trasy realizovatelný za předpokladu, že vás někdo odveze a přijede pro vás do cílového místa (např. taxi). Místní autobusovou dopravou se na výchozí místo nedostanete. Tuto trasu nabízíme jako součást vybraných zájezdů s pěší turistikou.
Pokud sem jedete autem a chcete jít na nejvyšší vrchol, vracíte se zpět stejnou cestou. V tom případě vás čeká o dost náročnější túra o délce cca 5,5 hodiny s podstatně větším převýšením.
Podrobné informace o trase
Trasa začíná na Pico do Arieiro, třetí nejvyšší hoře ostrova, kterou poznáte bezpečně – na vrcholu je typická „koule“ radaru NATO. Ale také velká restaurace, kde si můžete dát kávu, odskočit si a vyrazit na cestu na nejvyšší vrchol.
Výstup na nejvyšší horu začíná paradoxně dlouhým sestupem. Pokud se sem vydáte za větrného dne, v prvním úseku pozor na poryvy větru, které mohou turistu vyvést z rovnováhy. Výhledy jsou však od počátku bombastické – vlevo „«Údolí jeptišek“, na horizontu rozeklané skalní masivy, vpravo hluboká údolí. Pokud sem vyrazíte v červnu, botanicky je túra nejkrásnější: hory září květy žlutých janovců a madeirské hadince jsou taky v plném rozkvětu. Vyhlídka „Ninho da Manta“ je prostě jak ze snu.
Po sestupu následuje kratší rovinatá pasáž, překvapí tunel pod Kočičí horou – Pico do Gato. Další krátké schody představují jedno z nejprudších klesání na ostrově. Člověka překvapí, jak hluboko sklesal a při pohledu na okolní vysoké stěny je mu jasné, že nastoupat musí ještě víc. Exponované pasáže cesty ve skalách, které následují, jsou naprosto fantastické. Takový pocit z vysokých hor nikde jinde na Madeiře nezažijete. Pár tunýlků, ve kterých možná šlápnete do louže, kratší klesání, a pak místo jako stvořené na odpočinek – malá skalnatá planina s výhledem na impozantní horu Pico Grande, ale už i na Pico Ruivo po pravici.
Poslední krátké klesání, a pak se karta obrací – první výraznější stoupání po kovových prudkých schodech prověří fyzičku, následný výstup prudkým žlebem je nejtěžší částí výstupu. Na hřebínku si odfrknete a další pasáž je snadná – cesta víceméně po vrstevnici, v okolí doběla zbarvené zbytky stromovitých vřesovců, které tu zbyly po posledních ničivých požárech. Krajina je i tak (nebo možná právě proto) fascinující a velmi fotogenická. Následuje poslední delší táhlé stoupání, za slunného počasí lehce úmorné. Na rozcestí už ale turistovo srdce zaplesá – horská chata pod Pico Ruivo slibuje vidinu občerstvení a odpočinku. Pivo Coral z tu chutná báječně i s vysokohorskou přirážkou, ale plechovku si musíte odnést – odpadkové koše tu nejsou. Následuje zhruba patnáctiminutový výšvih na vrchol Pico Ruivo (1862 m n. m.) a celou Madeiru máte pod sebou jako na dlani.
Vraťte se k chatě a pokračujte na Achada do Teixeira (cca 45 minut chůze od chaty). Pohodový chodníček už je za odměnu – vede po vrstevnici nebo lehce klesá. Po levici se otevírají výhledy na zelené severní pobřeží. Zanedlouho uvidíte rudou hlínu parkoviště na Achadě. Zde cesta končí.